Priority

Když jsem byla v Praze, neodolala jsem a navštívila obří knihkupectví. Ulovila jsem tam knížku od Davida Menasche - Mělo to smysl? Sice byla trošku dražší, ale vypadala doopravdy dobře a říkala jsem si, že za to mi to stojí :) Ale nechci tady dělat recenze na knihu, kterou vlastně ještě nemám rozečtenou, takže pokračuju dále.
 David se v knížce zmínil o jakýmsi žebříčku hodnot a já bych o tom chtěla napsat pár věcí.

 

V životě máme dané určité hodnoty, které jsou pro nás důležité. 

Někdo má na první místě rodinu, někdo práci, někdo lásku, někdo peníze, někdo úspěšnost. Určitě každý to má trochu jinak, ale určitě každý nějaký má. 

 Ale uvědomil si někdo někdy, jak se nám tento žebříček utvoří? Že vlastně nemusí být ani náš. Že nám ho můžou vštěpovat rodiče.

  Mám kamarádku, která se strašně dobře učí. Neptejte se mě, jestli ráda, to netuším. No a rodiče ji už od malička říkají, že by měla jít na vysokou. Teď žije s tím, že prostě chce jít na vysokou. Jenže teď zjistila, že to až tak úplně nechce. Že učení ji až vlastně tak nebaví. No a objevil se problém. To, co si myslela, že je pro ní důležité, pro ni vlastně důležité není.

A o tom to je. Některé priority nám nastavují ostatní a my si myslíme, že to je to, co chceme. Ale doopravdy vlastně není...