Brigády
Většina studentů si přes letní prázdniny hledá nějakou brigádu. Někteří proto, aby nemuseli sedět pořád doma, jiní proto, aby měli nějaké peníze navíc.
Já osobně si ji hledám z obou důvodů. Nedokážu si představit, že bych ty skoro tři měsíce volna nic nedělala.
Já osobně si ji hledám z obou důvodů. Nedokážu si představit, že bych ty skoro tři měsíce volna nic nedělala.
Většinou jsem měla fajn brigády. Pracovala jsem na pokladně, kde to sice je někdy pěkná fuška, ale aspoň nemusíte celý den stát. Zkušenost mám i s přípravou jídla ve stánku na aquaparku. A také jsem si zkusila pracovat v restauraci, kde si objednáte, chvíli počkáte a hned vám podají jídlo, které si sami odnesete.
Moje poslední zkušenost byla v nově otevřené kavárně. Říkala jsem si, že je to skvělá příležitost, protože do kaváren ráda chodím a bude fajn to všechno vidět z druhé strany. To jsem ještě netušila, co mě vše čeká.
Za tu chvíli, co jsem tam byla, jsem pochopila, že nošení kávy není pro člověka mé povahy. Nedokázala jsem se vypořádat se stresem, který byl všude kolem.
Jeden velký problem byl ten, že jsem na práci měla strašně hodně věcí. Musela jsem obsluhovat zákazníky, nakládat dorty, umývat nádobí, sušit ho a odkládat, utírat stoly a být u pokladny. Na směně semnou byl vždy barista, který dělal pouze kafe. Takže zatímco on dělal kávu, já jsem tam po celé kavárně pobíhala jako zmatená srnka.
Jeden velký problem byl ten, že jsem na práci měla strašně hodně věcí. Musela jsem obsluhovat zákazníky, nakládat dorty, umývat nádobí, sušit ho a odkládat, utírat stoly a být u pokladny. Na směně semnou byl vždy barista, který dělal pouze kafe. Takže zatímco on dělal kávu, já jsem tam po celé kavárně pobíhala jako zmatená srnka.
Občas si ze mě taky udělal poslíčka.. jednou jsem měla donést z obchodu nějaké věci, jindy jsem měla zajít sehnat kalendář na rok 2017 (chápete? Když je půl roku za náma?).
Po nějaké době po mě začal křičet, že on má hotové tři objednávky zatímco já nestíhám. A taky jsem nestíhala, to všechno prostě dohromady opravdu nešlo.
Potom už začalo být úplně všechno špatně. To, jak chodím, jak mluvím, jak se tvářím, jak umývám hrnky.
Potom už začalo být úplně všechno špatně. To, jak chodím, jak mluvím, jak se tvářím, jak umývám hrnky.
Pamatuju si, jak nám na začátku řekl, ať se ho ptáme na cokoliv, co budeme potřebovat vědět. Později jsem zjistila, že to řekl pouze ze slušnosti. Že doopravdy nechtěl, abychom se ho ptali.
Šlo vidět, že měl zkušenosti. Věděl, jak mluvit se zákazníkem, jak ho obsloužit aby byl spokojený.. ale neuměl jeho zkušenosti předat dále. Nevěděl, jakým způsobem mluvit s námi zaměstnanci, aby nás nerozbrečel.
Tohle všechno způsobilo to, že jsem se do téhle brigády netěšila. Večer v posteli jsem se děsila, co dalšího bude špatně.
A tak jsem se rozhodla, že odejdu. A víte co? Bylo to mé nejlepší rozhodnutí za toto léto. Tak neuvěřitelně moc se mi ulevilo. Tu noc jsem spala jako miminko.
Vím, že si někteří z vás můžou říkat, že jsem tam měla zůstat a překonat to. Že mě tahle zkušenost mohla naučit. Jenže já se tam naučila více, než dost. Uvědomila jsem si, že si sebe vážím natolik, že se nenechám ponižovat šéfem. Že nechci být někde, kde mi diktují, jak mám dýchat.
Říká se, že každá zkušenost je dobrá. Já si téhle zkušenosti moc vážím. Protože jsem se konečně naučila, jak vypadá espresso dopio, ochutnala jsem výbornou kávu, naučila jsem se něco o vínech. A přesně tyhle zkušenosti bych nikdy neměla, kdybych tenkrát svůj životopis neposlala.
Takže se nebojte a zkoušejte, protože nikdy nevíte, co vám to může přinést
